Cloud computing můžeme definovat jako poskytování služeb nebo aplikací dostupných na serverech připojených k internetu. Uživatelé k nim mohou přistupovat pomocí webového prohlížeče nebo speciálních aplikací a prakticky služeb využívají z libovolného místa na světě. Nabídka služeb se stále rozšiřuje a v současné době zahrnuje různé kancelářské aplikace, služby umožňující sdílení souborů, ukládání různých druhů poznámek, úkolovníky, CRM řešení, e-mailové klienty, služby pro distribuované výpočty a dokonce i celé operační systémy „běžící v prohlížeči“.
Typickými znaky cloudového řešení jsou:
- sdílení výpočetních zdrojů mezi uživateli služby,
- škálovatelnost, kdy je možné změnit výpočetní výkon v závislosti na aktuální potřebě,
- platby pouze za využívání spotřebované služby a ne za software,
- automatická aktualizace software bez účasti uživatele,
- přístup přes internet.
Rozdělení
Cloud computing primárně dělíme podle toho, co všechno je v rámci služby nabízeno, na následující modely:
- IAAS (Infrastructure as a service) – služba poskytuje infrastrukturu neboli hardware typicky ve formě virtualizace. Všechny problémy s hardware řeší poskytovatel a software zajišťuje ve vlastní režii. Příkladem je Amazon WS nebo Windows Azure.
- PAAS (Platform as a service) – poskytuje kompletní prostředí pro vývoj a běh, většinou webových aplikací. Klient vyvíjí software s využitím nástrojů a knihoven poskytovatele, sám si řídí vývoj a release svých aplikací, nastavení prostředí atd. Poplatky za službu se většinou odvíjejí od reálného využití výpočetních prostředků. Příkladem je Google App Engine.
- SAAS (Software as a service) – jedná se konkrétní aplikaci pronajímanou uživateli. V případě zpoplatněné aplikace si klient platí přístup k aplikaci, nikoli aplikaci samotnou, jak je tomu obvyklé u desktopových řešení. Jedná se o ideální řešení pro uživatele, kteří potřebují přístup k aplikaci kdykoliv a odkudkoliv. Jako příklad můžeme uvést Google Docs, Office 365, Dropbox, Evernote atd.
Další dělení je možné podle toho, jestli se jedná o veřejnou službu pro kohokoli nebo soukromou službu.
- Veřejná služba – stejná nebo podobná funkčnost je poskytována pro všechny uživatele. Typickým příkladem je webová e-mailová služba seznam.cz, gmail.com nebo už zmíněné Google Docs.
- Soukromá služba – jedná se o cloud pro konkrétní organizaci a to provozovaný buď samotnou organizací nebo jejím dodavatelem. Příkladem mohou být různé intranety konkrétních firem.
Výhody využití
- Dostupnost – výpadky služeb jsou velmi ojedinělé a v případě větších poskytovatelů je dostupnost zajištěna díky specializovaným datovým centrům, redundanci dat, záložnímu připojením k internetu a rozmístěním serverů na různých místech. Na běžném počítači je podobné řešení problematické a hlavně nákladné. Výkon cloudu je většinou dostatečně škálovatelný a podle potřeby je možné dynamicky měnit, na rozdíl od výkonu běžného počítače.
- Bezpečnost – data bývají násobně zálohována takže nehrozí poškození dat. Otázkou je přístup nepovolaných osob. Na druhou stranu je opravdu vlastní osobní počítač nebo firemní síť dobře zabezpečena a nehrozí únik dat i zde?
- Mobilita – je naopak hlavní výhoda cloud computingu. Cloud je dostupný odkudkoli a většinou z různých zařízení včetně chytrých telefonů, tabletů atd. V současnosti existuje velké množství služeb, které mohou hodně zjednodušit život ať už jednotlivcům nebo lidem pracujících v týmu. Pro firmu je to výhodné v tom, že zaměstnanci mohou dělat odkudkoli a to i z domu v případě lehčí nemoci nebo na služební cestě.
Možné nevýhody
- Závislost na poskytovateli – klienti využívající cloud ztrácí možnost rozhodovat o použitém softwaru a jeho postupné aktualizaci. Uživatelé musí rovněž počítat s tím, že poskytovatel může kdykoli zdražit ceny svých služeb nebo případně dokonce zbankrotovat. V některých případech je změna na nového poskytovatele nákladná.
- Bezpečnost – jedná se jeden z nejdiskutovanějších problémů cloud computingu. Ukládat svá data „někam“ neznámo kam, kdy klient nemá svá data pod kontrolou a neví, kdo všechno je vidí a může zneužít je hlavní nedostatek cloudu. Navíc samotný přístup přes internet může být také bezpečnostní problém.
- Migrace – obecně by mělo používání cloudových služeb snížit náklady na IT, ale nemusí to platit vždy. Pro některé firmy znamená přesun do cloudu přeprogramování firemního softwaru, vyškolit stávající zaměstnance, změnit pravidla ve firmě atd.
- Méně funkcí a horší stabilita – SAAS řešení většinou nabízí méně funkcí než klasické desktopové aplikace. Občas může běžet pomaleji a je závislé na internetovém připojení.
- Odlišný právní řád poskytovatele a klienta – poskytovatel může být podřízen jiné jurisdikci než jeho klienti a tím pádem může postupovat jinak v otázkách poskytování osobních údajů, ale i dalších právních věcech.
- Vyžaduje připojení k internetu – v případě výpadku internetového připojení je často nemožné pracovat s cloudovými službami. Ale některé služby řeší i práci offline a postupně se situace zlepšuje.
Příklady aplikací
- Google Gmail, kalendář, úkolovník – přechod na Google technologie zajistí snadnou dostupnost pošty, kalendáře, kontaktů a ukolovníků a to kdykoli a kdekoli tj. na libovolném počítači, ale i na telefonu.
- Google Docs, Office 365 – náhrada desktopové verze balíku kancelářských aplikací. Sice jsou funkčně jednodušší a docela omezené. Jako náhrada pro běžnou práci jsou plně dostatečné. Navíc umožňují současnou práci více uživatelů na jednom dokumentu.
- DropBox, Google Drive, SkyDrive – jedná se o vzdálené uložiště pro všechny typy souborů. V podstatě se jedná o náhradu dříve populárních flash disků. Soubory jsou pak přístupné odkudkoli. Služby nabízejí rovněž různé typy synchronizací s lokálním počítačem a jsou použitelné i pro zálohy dokumentů.
- Evernote – slouží pro ukládání všech druhů poznámek na jedno místo a přístupné přes různá zařízení odkudkoli.
- Flickr, Picasa – služby pro ukládání a práci s fotografiemi.
- Google App Engine, Amazon EC2, Windows Azure (IAAS) – v podstatě se jedná o pronájem virtuálních počítačů pro široké spektrum zákazníků. Jde o plné aplikační platformy, programovatelné, s databázemi, souborovým systémem a řadou dalších možností.
Využití v naší firmě
Ve WDT postupně nasazujeme zejména hlavní nástroje společnosti Google. Pro vlastní práci využíváme účet Google Apps, ze kterého používáme sdílený kalendář pro plánování dovolených, jednání a termínů projektů. Nadšeni jednoduchostí uživatelské obsluhy a dostupností dat a aplikací jsme se snadno dostali k práci se sdílenými dokumenty, jako jsou analýzy vývoje a dokumenty vyžadující souběžnou práci více částí týmu WDT. Nyní uvažujeme o kompletním přesunu e-mailové komunikace na Gmail a využití některého z hotových nástrojů pro řízení projektů, time management, bugtracking apod. V dalším kroku plánujeme částečně nahradit stávající hardwarové řešení postupným přesunem vybraných projektů na Google App Engine. Stále tak zvyšujeme efektivitu naší práce.
Závěr
Je téměř jisté, že s pojmem cloud se budeme setkávat ještě častěji. Obecně je pro firmy výhodnější investovat do cloudového řešení než kupovat vlastní hardware, software a hlavně se starat o jeho údržbu a aktualizaci. Pokud nenastane nějaký závažnější problém s bezpečností dat, tak se postupně i obavy ze svěření vlastních dat na neznámé místo postupně vytratí. Klíčové dokumenty větších firem asi vždy zůstanou na vlastním hardware, ale v případě menších firem nebo obecnějších dokumentů se data postupně přesunou do nějaké formy cloudu. Zda-li přejít do cloudu je dnes zejména otázkou důvěry k poskytovateli cloudového řešení než technickou záležitostí. Na mnoho existujících problémů již existují plně funkční SAAS řešení nebo nijak neomezující IAAS.